Láká vás via ferrata a nevíte jak začít? Při dodržení základních pokynů se jedná o bezpečný adrenalinový zážitek, poradíme kam se vydat na první via ferratu, na co si dát pozor a co bude na zajištěnou cestu potřebovat.
Jak začít s via ferratou?
Via ferrata je náročné dobrodružství, které není radno podcenit, jakákoliv chyba může mít fatální následky. Ideální způsob jak začít s tímto oblíbeným sportem je absolvování kurzu via ferraty pro začátečníky, kde vám zkušený průvodce vysvětlí co budete na zajištěnou cestu potřebovat, jak vybavení používat a hlavně, jak se na ferratě správně pohybovat. V České republice je ideální pro začátečníky Pastýřská stěna, kde najdete několik cest různých obtížností.
Pokud se nechcete účastnit placených kurzů, vydejte se pro začátek na ferraty v česku, nicméně doporučujeme, abyste ve skupině byl alepsoň jeden zkušenější člen, který ostatním vše vysvětlí. Níže v článku uvádíme tipy na nejlehčí zajištěné cesty pro začátečníky a jak se na ferratě pohybovat.
Co je to via ferrata?
Via ferrata je název používaný celosvětově, nicméně v Rakousku a Německu se setkáte s názvem KLETTERSTEIG. Obeceně lze via ferratu přeložit jako zajištěnou cestu. Via ferrata je cesta zajištěná ocelovým lanem, na kterém se lezec jistí pomocí jistícího setu. Aby bylo možné lezení v náročnějších pasážích i pro běžného turistu, jsou v těchto místech používané umělé stupy neboli kramle nebo dokonce žebříky.
Via ferrata rozhodně není jednoduché lezení po žebřících a umělých stupech, většina zajišěných cest umožňuje lezení pomocích přírodních chytů, pouze na nejnáročnější úseky jsou instalovány umělé pomůcky. Ferrata obvykle vede na vrchol hory nebo skály, ale jsou i výjimky jako například speleo ferrata, kde naopak lezete do skalní průrvy. Via ferraty jsou různých obtížností, celosvětově se používá označní lehké až extrémně těžké.
Obtížnosti via ferraty
Než se vydáte na cestu, důkladně si prostudujte co na vás čeká. Nespoléhejte se pouze na hodnocení stupnicí, často stanovená obtížnost dané cesty nezohledňuje délku, počet technicky obtížnějších úseků, náročnost cesty k nástupu a především potencionální riziko sestupové cesty. Uvedu jednoduchý příklad, klettersteig Donnerkogel (nebeský žebřík) je ohodnocena stupněm obtížnosti D.
Totožnou obtížností je ohodnocena nejkrásnější rakouská ferrata Konigsjodler, nicméně rozdíl mezi těmito ferratami je propastný. Zatímco Donnerkogel získal obtížnost D kvůli jednomu klíčovému místu, které je navíc na začátku cesty, na Konigsjodleru je těchto náročnějších míst o něco více a především je propastný rozdíl v celkové délce. Něco jiného je lézt náročnější místo na začátku když jste plni sil, s přibývající únavou je lezení pochopitelně náročnější. Bohužel se rakouská stupnice řídí pouze klíčovým místem, raději se na to moc nespoléhejte. Ideální pomocníkem je TOPO dané trasy, které najdete na internetu.
Stupnice obtížnosti cesty
V Rakousku, Německu a také v Česku se setkáte s označením obtížnosti A - F, přitom F je spíše určené pro gymnasty :-). V České republice je nejnáročnější ferratou Zářečí v Bechyni ohodnocena stupněm E, jedná se skutečně o velmi náročnou cestu, která je spíše traverzem, než klasickou ferratou vedoucí k vrcholu hory nebo skály. Jak jsem se zmínil výše, raději na tuhle stupnici moc nespoléhejte.
Švýcarsko používá stupnici T1 - T6, tato stupnice zohledňuje i objektivní nebezpečí v průběhu celé cesty včetně nástupu i sestupu, dle mého názoru je to nejlepší stupnice pro via ferraty.
Itálie a Francie má stupňů 5, od lehké až po extrémně obtížné, opět platí doporučení, řádně si nastudovat profil celé cesty, každou trasu najdete na internetu včetně TOPA
Jaké zvolit vybavení
Na vybavení rozhodně nešetřete, nezbytností je helma, sedací úvaz a jistící set s dvěmi karabinami. Rozhodně si nekupujte jištění z bazaru, jištění vždy kupujte nové!!! Pro začátečníky se doporučuje také prsní úvaz nebo úvaz celotělový. Přibalte si odsedku, pokud vám dojdou síly, můžete si pomocí odsedky odpočinout. Odsedka vám také pomůže na lanovém mostu, nicméně se jedná pouze o doplněk, nikoliv o nezbytné vybavení. Zato boty jsou velice důležité, doporučuji neklouzavé boty s tvrdší špičkou. V prodejně vám určitě poradí vhodnou obuv na via ferraty, ale v běžné obuvi je rozhodně nehledejte.
S jakou ferratou začít?
Pokud se spokojíte se skálou, doporučuji začít na domácí půdě v České republice. Nejlepším tréninkem je Pastýřská stěna v Děčíně, kde najdete hned několik cest různých obtížností. Trasy jsou sice krátké, ale narazíte tu i na velmi náročné úseky. Slánská hora u Kladna, opět více obtížností na vyzkoušení včetně lanového mostu.
Vodní brána u Semil, dvě varianty, snadnější vhodná pro začátečníky a náročná pro pokročilé. Výhodou Vodní brány je, že se dá snadnější varianta přelézt bez dotyku ocelového lana, ideální možnost, vyzkoušet si lezení s přírodními chyty bez tahání za ocelové lano. Osobně jsem pro více takových cest.Via ferrata Havranka v Českém Krumlově, krátká, ale pěkné zajištěná cesta přímo v Českém Krumlově, o výhledy na město není nouze. Na této ferratě najdete nejdelší lanový most v České republice.
Kousek od Českého Krumlova se nachází další lehká zajištěná cesta. Ferrata Hluboká má dvě varianty, lehká traverzuje na pravou stranu a těžká do leva, v jeden den si můžete vyzkoušet obě. Nicméně se jedná o traverz, žádný vrchol zde zdolávat nebudete.
V zahraničí doporučujeme dětské ferraty, ale pokud víte, jak vybavení bezpečně používat, můžete se vydat i na úžasný Drachenwand u jezera Mondsee. Nejnáročnější část najdete sice až na konci, ale nejedná se o nic náročného. Možná pro vás bude největší výzvou lanový most. Sestup může být za mokra nebezpečný.
Ferraty v soutěsce Rosina a Hias klettersteig, opět skvělý vstup do světa zajištěných cest. O něco snadnější cesty najdete kousek od Bad Ischlu, jedná se o méně známé Mein Land, dein Land a Leadership. Další volbou je nedaleká Schmiedsteig klettersteig, poměrně jednoduchá cesta s možností náročnějších variant.
Přímo u jezera Gosau si můžete vyzkoušet krátkou, ale zajímavou ferratu Lasserer, jen pozor na lanový most, který je opravdu hodně dlouhý a pro někoho to můžete být trochu náročnější. Pro začínající lezce lze doporučit zábavný Postalkalmm klettersteig v soutěsce, jediné obtížné místo je přeskok viz foto. Další část je celkem náročná, ale může se obejít.
O něco náročnější, ale stále jednoduchá je Sisi klettersteig, nicméně klíčkový úsek vyžaduje hodně odvahy. V Itálie je řada chodníků vhodných i pro začátečníky, doporučuji ferratu vedoucí na Lagazuoi s návratem přes galerie. Hledejte maximální obtížnost C, nebo maximálně středně náročné. Postupem času se třeba vydáte na nejkrásnější ferraty jako je například Konigsjodler nebo Bochette.
Nejčastější chyby a naše doporučení
Nejdůležitější věc je příprava na danou ferratu, Prostudujte si trasu na internetu včetně přístupové trasy a následně i trasy sestupové, která může být náročnější než samotná ferrata. Jako příklad uvedu Konigsjodler, ferrata je sice extrémně dlouhá a tedy i po fyzické stránce náročná, ale za dobrého počasí je naprosto bezpečná. Pokud chcete stihnout Konigsjodlera za jeden den, musíte sestoupit nebezpečnou cestou přes Birkar. V tomto případě je sestup daleko nebezpečější než samotná ferrata.
Počasí, extrémně důležité, na ferrata vás nesmí zastihou bouřka! Pokud se tak stane, snažte se pokud možno dostat co jedále od jistícího lana. Sledujte pečlivě předpověď počasí, jakmile je hlášena možnost bouřek, na ferratu rozhodně nenastupujte.
Na jistícím laně musí být vždy obě karabiny, v bodě ukotvení lana, kde je třeba se přejistit, musíte přecvaknout jednu karabinu a pak až druhou, nikdy obě současně, neustále musíte být zajištění. V bědě ukotvení buďte obzvlášť opatrný, pád v této části je jednoznačně nejhorší. Používejte kvalitní vybavení a boty, vždy mějte na hlavě přilbu. Nezapomeňte na dostatek vody. Pokud se před nástupem necíte dobře, jste unavení, špatně jste se vyspali, na ferratu raději nenastupujte.
