Láká vás via ferrata a nevíte jak začít? Při dodržení základních pokynů se jedná o bezpečný adrenalinový zážitek, poradíme kam se vydat na první via ferratu, na co si dát pozor a co bude na zajištěnou cestu potřebovat.
Jak začít s via ferratou?
Via ferrata je náročné dobrodružství, které není radno podcenit, jakákoliv chyba může mít fatální následky. Ideální způsob jak začít s tímto oblíbeným sportem je absolvování kurzu via ferraty pro začátečníky, kde vám zkušený průvodce vysvětlí co budete na zajištěnou cestu potřebovat, jak vybavení používat a hlavně, jak se na ferratě správně pohybovat. V České republice je ideální pro začátečníky Pastýřská stěna, kde najdete několik cest různých obtížností.
Pokud se nechcete účastnit placených kurzů, vydejte se pro začátek na ferraty v česku, nicméně doporučujeme, abyste ve skupině byl alepsoň jeden zkušenější člen, který ostatním vše vysvětlí. Níže v článku uvádíme tipy na nejlehčí zajištěné cesty pro začátečníky a jak se na ferratě pohybovat.
Co je to via ferrata?
Via ferrata je název používaný celosvětově, nicméně v Rakousku a Německu se setkáte s názvem KLETTERSTEIG. Obeceně lze via ferratu přeložit jako zajištěnou cestu. Via ferrata je cesta zajištěná ocelovým lanem, na kterém se lezec jistí pomocí jistícího setu. Aby bylo možné lezení v náročnějších pasážích i pro běžného turistu, jsou v těchto místech používané umělé stupy neboli kramle nebo dokonce žebříky.
Via ferrata rozhodně není jednoduché lezení po žebřících a umělých stupech, většina zajišěných cest umožňuje lezení pomocích přírodních chytů, pouze na nejnáročnější úseky jsou instalovány umělé pomůcky. Ferrata obvykle vede na vrchol hory nebo skály, ale jsou i výjimky jako například speleo ferrata, kde naopak lezete do skalní průrvy. Via ferraty jsou různých obtížností, celosvětově se používá označní lehké až extrémně těžké.
Obtížnosti via ferraty
Než se vydáte na cestu, důkladně si prostudujte co na vás čeká. Nespoléhejte se pouze na hodnocení stupnicí, často stanovená obtížnost dané cesty nezohledňuje délku, počet technicky obtížnějších úseků, náročnost cesty k nástupu a především potencionální riziko sestupové cesty. Uvedu jednoduchý příklad, klettersteig Donnerkogel (nebeský žebřík) je ohodnocena stupněm obtížnosti D.
Totožnou obtížností je ohodnocena nejkrásnější rakouská ferrata Konigsjodler, nicméně rozdíl mezi těmito ferratami je propastný. Zatímco Donnerkogel získal obtížnost D kvůli jednomu klíčovému místu, které je navíc na začátku cesty, na Konigsjodleru je těchto náročnějších míst o něco více a především je propastný rozdíl v celkové délce. Něco jiného je lézt náročnější místo na začátku když jste plni sil, s přibývající únavou je lezení pochopitelně náročnější. Bohužel se rakouská stupnice řídí pouze klíčovým místem, raději se na to moc nespoléhejte. Ideální pomocníkem je TOPO dané trasy, které najdete na internetu.
Stupnice obtížnosti cesty
V Rakousku, Německu a také v Česku se setkáte s označením obtížnosti A - F, přitom F je spíše určené pro gymnasty :-). V České republice je nejnáročnější ferratou Zářečí v Bechyni ohodnocena stupněm E, jedná se skutečně o velmi náročnou cestu, která je spíše traverzem, než klasickou ferratou vedoucí k vrcholu hory nebo skály. Jak jsem se zmínil výše, raději na tuhle stupnici moc nespoléhejte.
Švýcarsko používá stupnici T1 - T6, tato stupnice zohledňuje i objektivní nebezpečí v průběhu celé cesty včetně nástupu i sestupu, dle mého názoru je to nejlepší stupnice pro via ferraty.
Itálie a Francie má stupňů 5, od lehké až po extrémně obtížné, opět platí doporučení, řádně si nastudovat profil celé cesty, každou trasu najdete na internetu včetně TOPA
Jaké zvolit vybavení
Na vybavení rozhodně nešetřete, nezbytností je helma, sedací úvaz a jistící set s dvěma karabinama. Rozhodně si nekupujte jištění z bazaru, jištění vždy kupujte nové!!! Pro začátečníky se doporučuje také prsní úvaz nebo úvaz celotělový. Přibalte si odsedku, pokud vám dojdou síly, můžete si pomocí odsedky odpočinout. Odsedka vám také pomůže na lanovém mostu, nicméně se jedná pouze o doplněk, nikoliv o nezbytné vybavení. Zato boty jsou velice důležité, doporučuji neklouzavé boty s tvrdší špičkou. V prodejně vám určitě poradí vhodnou obuv na via ferraty, ale v běžné obuvi je rozhodně nehledejte.
S jakou ferratou začít v Česku?
Pokud se spokojíte se skálou, doporučuji začít na domácí půdě v České republice. Nejlepším tréninkem je Pastýřská stěna v Děčíně, kde najdete hned několik cest různých obtížností. Trasy jsou sice krátké, ale narazíte tu i na velmi náročné úseky. Ústecký kraj je rájem pro ferratisty, nachází se tu nejvíce cest v České republice.
Vodní brána u Semil
dvě varianty, snadnější vhodná pro začátečníky a náročná pro pokročilé. Výhodou Vodní brány je, že se dá snadnější varianta přelézt bez dotyku ocelového lana, ideální možnost, vyzkoušet si lezení s přírodními chyty bez tahání za ocelové lano. Osobně jsem pro více takových cest. Nutné vlastní vybavení.
Via ferrata Havranka v Českém Krumlově, krátká, ale pěkná zajištěná cesta, o výhledy na město není nouze. Na této ferratě najdete nejdelší lanový most v České republice. Obtížnost C je pouze s ohledem na klíčový převis, který se nachází krátce za nástupem. V roce 2023 byla postavena jednoduchá varianta obtížnost B, kde si můžete vše vyzkoušet. Tuto variantu najdete na v pravo od Havranky, přístup je po mostě, na konci se vstupuje brankou. V roce 2024 se bude otevírat další trasa, mělo by se jednat o nejtěžší úsek na Havrance, budeme vás samozřejmě informovat. V odkazu najdete kontakt na horskou průvodkyni, která vás ferratou provede, je zde také půjčovna vybavení.
Kousek od Českého Krumlova se nachází další lehká zajištěná cesta. Ferrata Hluboká má tři varianty, lehká traverzuje na pravou stranu a těžká doleva, v jeden den si můžete vyzkoušet obě. Nicméně se jedná o traverz, žádný vrchol zde zdolávat nebudete. Ferrata na levé straně je poměrně náročná, obtížnost C/D tomu reálně odpovídá. Nejnáročnější je traverzující převis, který tahá za ruce. Třetí varianta je na druhém břehu, opět obtížnost B/C. Přímo v Hluboké je půjčovna vybavení.
Ferrata Vír
Jednoduchá, ale opět pěkná ferrata s krásnými výhledy se nachází na Vysočině u stejnojmenné přehrady Vír. Obtížnost cesty je B/C. Zde je nutné vlastní vybavení, žádná půjčovna ani instruktor v této lokalitě není k dispozici. https://www.ledovastenavir.cz/lezeni-ve-viru/ferraty
Ráj lezeckých cest více obtížností, zde si dávejte velký pozor na jakou cestu nastupujete, některé úseky jsou velice náročné. V této lokalitě nabízíme zážitkový kurz pro začátečníky.
Alternativou je Mlynářův kámen a Lužická spojka.
Nedaleko od Prahy se nachází Slánská hora, kde bylo vytvořenou několik cest různých obtížností. V této lokalitě opět nabízíme kurz lezení na Via ferrata.
Kam na lehké ferraty v zahraničí?
V zahraničí doporučujeme dětské ferraty, ale pokud víte, jak vybavení bezpečně používat, můžete se vydat i na úžasný Drachenwand u jezera Mondsee. Nejnáročnější část najdete sice až na konci, ale nejedná se o nic náročného. Možná pro vás bude největší výzvou lanový most. Sestup může být za mokra nebezpečný.
Ferraty v soutěsce Rosina a Hias klettersteig, opět skvělý vstup do světa zajištěných cest. O něco snadnější cesty najdete kousek od Bad Ischlu, jedná se o méně známé Mein Land, dein Land a Leadership. Další volbou je nedaleká Schmiedsteig klettersteig, poměrně jednoduchá cesta s možností náročnějších variant. Když budete pokračova po silnici dál, dojede po 5 minutách na velké parkoviště u jezera Gosau s krásným výhledem na Dachstein. Na levém břehu jezera si můžete vyzkoušet céčkovou Ferratu Lasserer, ale pozor, je zde velice dlouhý přechod po laně.
Přímo u jezera Gosau si můžete vyzkoušet krátkou, ale zajímavou ferratu Lasserer, jen pozor na lanový most, který je opravdu hodně dlouhý a pro někoho to můžete být trochu náročnější. Pro začínající lezce lze doporučit zábavný Postalmklamm klettersteig v soutěsce, jediné obtížné místo je přeskok viz foto. Další část je celkem náročná, ale může se obejít.
O něco náročnější, ale stále jednoduchá je Sisi klettersteig, nicméně klíčkový úsek vyžaduje hodně odvahy. V Itálii je řada chodníků vhodných i pro začátečníky, doporučuji ferratu vedoucí na Lagazuoi s návratem přes galerie. Hledejte maximální obtížnost C, nebo maximálně středně náročné. Postupem času se třeba vydáte na nejkrásnější ferraty jako je například Konigsjodler nebo Bochette.
Nejčastější chyby a naše doporučení
Nejdůležitější věc je příprava na danou ferratu, Prostudujte si trasu na internetu včetně přístupové trasy a následně i trasy sestupové, která může být náročnější než samotná ferrata. Jako příklad uvedu Konigsjodler, ferrata je sice extrémně dlouhá a tedy i po fyzické stránce náročná, ale za dobrého počasí je naprosto bezpečná. Pokud chcete stihnout Konigsjodlera za jeden den, musíte sestoupit nebezpečnou cestou přes Birkar. V tomto případě je sestup daleko nebezpečnější než samotná ferrata.
Počasí, extrémně důležité, na ferrata vás nesmí zastihnou bouřka! Pokud se tak stane, snažte se dostat co nejdále od jistícího lana. Sledujte pečlivě předpověď počasí, jakmile je hlášena možnost bouřek, na ferratu rozhodně nenastupujte.
Na jistícím laně musí být vždy obě karabiny, v bodě ukotvení lana, kde je třeba se pře jistit, musíte přecvaknout jednu karabinu a pak až druhou, nikdy obě současně, neustále musíte být zajištění. V bědě ukotvení buďte obzvlášť opatrný, pád v této části je jednoznačně nejhorší. Používejte kvalitní vybavení a boty, vždy mějte na hlavě přilbu. Nezapomeňte na dostatek vody. Pokud se před nástupem necíte dobře, jste unavení, špatně jste se vyspali, na ferratu raději nenastupujte.
